Čínský měsíční program: od Chang'e 1 až po astronauty na povrchu do roku 2030

Obrázek: Illustration created with AI

Během dvou desetiletí Čína obíhala Měsíc, přistála na jeho odvrácené straně a přivezla zpět vzorky z obou polokoulí. Zde se dozvíte, jak se program Chang'e dostal až sem a co bude následovat.

Žádná země neudělala na povrchu Měsíce v tomto století více než Čína. Od roku 2007 její robotické mise Chang'e mapují Měsíc z oběžné dráhy, uskutečnily vůbec první přistání na odvrácené straně a přivezly zpět vzorky z obou polokoulí, a to bez jediného neúspěchu mise. Nyní země vyvíjí rakety, kosmické lodě a skafandry, které potřebuje k tomu, aby před koncem desetiletí dopravila své vlastní astronauty na povrch.

Program pojmenovaný po bohyni

Čínský program průzkumu Měsíce byl schválen 23 January 2004. Je známější jako program Chang'e, podle bohyně, která podle čínské legendy žije na Měsíci. Jeho vozítka nesou jméno Yutu, Nefritový králík, který jí dělá společnost.

Od počátku byl plán záměrně postupný: nejprve oběžná dráha, poté přistání, poté doprava vzorků zpět na Zemi. Každá mise byla navržena tak, aby otestovala technologii, kterou bude potřebovat ta následující.

Nejprve na oběžné dráze: Chang'e 1 a 2

Chang'e 1 odstartovala 24 October 2007 a strávila více než rok vytvářením podrobné 3D mapy celého Měsíce a zaznamenáváním toho, kde se na povrchu nacházejí užitečné prvky. Chang'e 2 následovala 1 October 2010, k Měsíci dorazila za méně než pět dní a zmapovala jej v ještě jemnějším detailu. Poté zcela opustila měsíční oběžnou dráhu a 13 December 2012 prolétla kolem asteroidu Toutatis.

Přistání: Chang'e 3 a odvrácená strana

Dne 14 December 2013 Chang'e 3 dosedla v Mare Imbrium, šlo o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976. Vypustila první vozítko Yutu a její přistávací modul se vznášel ve výšce 100 m a znovu ve výšce 30 m, přičemž pomocí vlastních kamer vybral bezpečné místo k dosednutí.

Další krok byl mnohem obtížnější. Odvrácená strana Měsíce nikdy nesměřuje k Zemi, takže tamní kosmická loď nemůže komunikovat s řídicím střediskem přímo. V roce 2018 Čína vypustila Queqiao, retranslační družici umístěnou za Měsícem, a 3 January 2019 Chang'e 4 přistála v kráteru Von Kármán na odvrácené straně. Bylo to vůbec první přistání v této oblasti. Její vozítko Yutu-2 se poté stalo nejdéle fungujícím vozítkem, které kdy jezdilo po Měsíci.

Přivézt Měsíc domů: Chang'e 5 a 6

Chang'e 5 odstartovala 23 November 2020, 1 December přistála poblíž Mons Rümker a 16 December přivezla na Zemi 1,731 g měsíční půdy. Šlo o první návrat vzorků z Měsíce po více než čtyřech desetiletích a vyžadoval robotické spojení na měsíční oběžné dráze, aby bylo možné předat vzorky z jedné kosmické lodě do druhé.

Chang'e 6 pak tento výkon zopakovala na odvrácené straně. Odstartovala 3 May 2024, 1 June přistála v pánvi Apollo uvnitř rozlehlé pánve South Pole-Aitken a 25 June přivezla domů téměř 2 kg materiálu. Jde o první vzorky, jaké kdy byly odebrány z odvrácené strany, a vědci po celém světě, včetně Spojeného království, je nyní zkoumají.

Dále: jižní pól

Další dvě mise směřují k měsíčnímu jižnímu pólu, do oblasti, kde se podle předpokladů nachází vodní led v trvale zastíněných kráterech.

Chang'e 7 ponese orbiter, přistávací modul, vozítko a malou létající sondu navrženou tak, aby mohla skákat do těchto temných kráterů a hledat led. V srpnu 2026 byla převezena na startovací rampu ve Wenchangu, avšak 23 August byl start odvolán a raketa se vrátila do montážní budovy. Nové datum nebylo oznámeno a mezinárodní partneři naznačili rok 2027.

Chang'e 8, plánovaná přibližně na rok 2028, otestuje, jak využívat místní materiály, včetně experimentu s 3D tiskem konstrukcí z měsíční půdy. Obě mise jsou mezikroky k International Lunar Research Station, základně u jižního pólu, kterou Čína oznámila společně s Ruskem v roce 2021 a kterou od té doby otevřela i dalším zemím.

Astronauti do roku 2030

V červenci 2023 Čína představila předběžný plán dopravit do roku 2030 na Měsíc dva astronauty. Dvě rakety Long March 10 odstartují odděleně: jedna ponese přistávací modul Lanyue, druhá pilotovanou kosmickou loď Mengzhou. Setkají se na měsíční oběžné dráze, dva astronauti sestoupí v modulu Lanyue a budou zkoumat povrch v novém skafandru Wangyu s pilotovaným vozítkem nazvaným Tansuo.

Tento hardware již nyní létá. V roce 2026 Čína provedla nízkoletový zkušební let rakety Long March 10 a zkoušku přerušení letu kapsle Mengzhou za letu, obojí představuje milníky na cestě k prvnímu pilotovanému přistání.

Proč na tom záleží

Díky stabilním výsledkům Číny se Měsíc znovu stal místem, kde několik zemí soupeří o přistání a kde je jižní pól hlavní cenou. Zatímco astronauti programu Artemis agentury NASA i čínské posádky míří na povrch ještě před koncem desetiletí, zdá se, že 30. léta 21. století budou nejrušnějším obdobím měsíčního průzkumu od programu Apollo, a také pozoruhodnou dobou pro vlastnictví malého kousku Měsíce.